Botič 2015
„Kdo nejel Botič, není vodák, kdo ho jel dvakrát, je prase“, říká se. Podle tohoto hesla jsem se stal vodákem někdy snad před čtrnácti lety, jak je to s tou druhou částí sloganu, jsem hodlal zjistit 18. října 2015.
Po dlouhé době se daří svolat sOCku a na startu u roury se potkávají čtyři ÓCéčka, poctivě vyvakovaná vydra, Zdeňek s katamaranem a Žralok se syny, sic bez lodí, zato se dvěma zrcadlovkami a kamerou. Roura je pro vyšší průtok nesjízdná a tak nastupujeme až pod mostem. Famózní „ántré“ předvádí Kmochy. Sešoupne šikmý betonový břeh přímo pod rouru a v mžiku se převrací. Neztrácí však odhodlání ani trpělivost, opisuje dvě kružnice kolujícím vracákem vylehlý na pádle a pak za všeobecného potlesku konečně zvedá. Mladá krev Matouš s Rikim naskakují přímo z mostu do válce a předvádí slušné rodeo s několika eskymáky. Po úvodních meandrech, jenž byly tradičně zdrojem velkých tlačenic a nepočítaně plaváčků zejména z řad klientů půjčoven, dojíždíme k Marcele, kterou skáčeme hromadně ve čtyřech.
V dalším úseku Mirčus potkává bezmála třímetrový pařez, z kterého skáče excelentní šipku i s lodí, komickou situaci nakonec bravurně žehlí eskymákem. Přichází tunely a pak Grébovka, jenž potrápí Vaška na vydře. Po vykrysení uvízne ve vracáku a nedaří se mu proplavat široké a rozhraní. Situaci komplikují stále přijíždějící lodě, a tak vracák opouští až po několika dlouhých minutách za pomoci házečky. Závěrečný tunel projíždíme poslepu ( Kmochy, je to opravdu adrenalin, pro mě ten den největší ) a pak už přichází světlo na konci a jsme ve Vltavě.
A jak že je to stím prasetem? Byl jsem mile překvapen. Nevím, zda za těch pár let, co jsem na Botiči nebyl, přibyly čističky, či to bylo způsobeno vyšším průtokem, ale voda nijak nesmrděla, sic barvu měla stále černočernou.
Honza K.
Náhledy fotografií ze složky Botič 2015
